Můj příběh

Mojí vášní je veganský způsob života a vaření z rostlinných surovin. S radostí se s vámi podělím o své zkušenosti a pomůžu vám v začátku vaší cesty ke zdraví a životní energii. Veganství neni tajemné a extremní, je to životní styl plný barev a chutí. Je to životní cesta v souladu s vlastním tělem, duší, svědomím a přírodou

Co že jsi? Vegan?!? A co jako jíš?

Ano to jsem celá já – veganka, věčná životní optimistka a snílek, jsem ale taky žena, která pracuje na manažerské pozici v automotive segmentu mezi samými chlapy, 20 dní z měsíce jsem na cestách a přesto jsem plná energie a užívám si každý den.

Jak to všechno začalo

Vždycky jsem chtěla měnit svět a měla velké plány, jak nakrmím hladovějící Afriku, zastavím války nebo dám světu něco, co ještě nikdy nikdo neviděl. Mé plány se ale začaly střetávat s realitou a postupem času jsem zjistila, že celý svět prostě zachránit nemůžu.

Rozhodla jsem se ale, že začnu u sebe a změním v mém okolí všechno, co půjde, aby byl svět lepším místem. První velký impulz nastal na střední škole někdy v roce 1995, když nám v rámci výuky pustili film o produkci masa a o jatkách. V té chvíli jsem věděla, že maso už nikdy jíst nebudu. Ze začátku to byl velký boj hlavně s rodinou. Věčné diskuze o špatné stravě, o nutnosti jíst maso a mít bílkoviny na správný vývoj a tak dále.

Nakonec jsem pod tíhou neustálých konfliktů souhlasila, že budu párkrát měsíčně jíst kuře a ryby. V roce 1995 bylo slovo vegetarián skoro sprosté slovo a nebylo možné sehnat potraviny a náhrady masa jako dnes. Slovo vegan snad ani oficiálně neexistovalo. Taky internet byl v plenkách a informace skoro žádné.

Vegetariánství jako začátek mé záchrany světa

V osmnácti letech jsem odešla studovat do Prahy a okamžitě jsem přestala maso jíst, byla jsem „dospělá“ a mohla jsem si o tom co jím, rozhodovat sama. Ale dělala jsem spoustu chyb, jedla hlavně pečivo a přílohy, prostě jsem z běžného jídelníčku JEN vynechala maso. Během pár let jsem měla 18 kilo nahoře a začala mě bolet kolena, byla jsem pořád unavená.

Řekla jsem si dost a začala se o jídlo více zajímat, zkoumat kombinace, co můžu čím nahradit. Začala jsem hledat informace o bílkovinách, cukrech a všech možných vitamínech. Vzala jsem si na pomoc i dietoložku. Rodiče v té době podnikali v potravinářství a já jsem je při každé návštěvě bombardovala novými poznatky o vegetariánství, ale i dalších možnostech, jak zachránit svět, jako bylo například třídění odpadů. Po krátké době moje vegetariánství přijali jakou mou součást a po prvotní nechuti, začali dokonce i poctivě třídit odpad.

Už během vysoké školy jsem začala pracovat v soukromém sektoru a za několik let se má kariéra rozběhla na plné obrátky. Jak se zpívá v jedné písni samý meeting, briefing, brainstorming… Hodně jsem pracovala a pořád někde cestovala a potřebovala jsem to nějak vyvážit, abych se z toho úplně nezbláznila.

Zdravé vaření jako recept na stres

Tak jsem začala ve volných chvílích vařit a experimentovat s novými surovinami a kořením. Moje sestřenice byla v té době na jógovém workshopu v Indii, a když se vrátila, tak se mě snažila přesvědčit, abych přešla k veganství.

Odmítala jsem to, protože den bez jogurtu, mléka nebo sýru jsem si neuměla vůbec představit. O Vánocích roku 2013 jsem četla pár knížek, které vůbec nesouvisely s veganstvím nebo změnou životního stylu, ale přesto se něco stalo. Něco hluboko uvnitř mě. Nedá se to přesně popsat, ale změna nebo lépe řečeno prozření, u mě nastalo po přečtení knihy Musela jsem zemřít.

Pár dní poté jsem „náhodou“ (já na náhody nevěřím) narazila na Youtube na video o veganství a produkci mléka a vajec a v tu chvíli mi to bylo jasné. Bylo to jediné správné řešení. Můj další krok k záchraně světa je stát se veganem.

Oznámila jsem to rodině a nejdřív to doprovázelo hodně otázek a komentářů, co teda sakra jako budu jíst, když už nebudu jíst ani mléko, vejce a produkty z nich. Ale tentokrát to bylo o hodně klidnější než v mých 16 letech, bylo mi přeci jen něco přes 30 a to už se dalo předpokládat, že si do toho, co jím, moc mluvit nenechám.

Začala jsem se hned zajímat o náhrady a možné využití netradičních surovin v kuchyni. Tam vznikl nápad založit facebookovou stránku Zkus to jinak – kterou jsme se sestřenkou hojně zásobovaly recepty, radami a různými zajímavosti ze světa bez živočišných produktů. Na začátku jsem hodně hledala na internetu a četla spoustu článků, tuny knih a viděla stovky videí.

A jak jsem na tom teď?

Během pár měsíců na čistě rostlinné stravě jsem shodila 14 kg, cítila jsem se a pořád se cítím velmi dobře a přísun energie byl neuvěřitelný. Já jsem byla vždycky tryskomyš, ale teď stíhám víc a tak nějak lehčeji. Dokonce i moji rodiče jsou více méně vegetariány – z klasické bůčkové a tlačenkové domácnosti se stala zelená kuchyně, kde si čas od času dají rybu nebo kousek kuřete, ale maximálně 2-3 měsíčně.

Celé to do sebe začalo zapadat, a když se rodiče přestěhovali do jiného města, aby byli blíže vnoučátkům, tak jsme řešili, co dál. Celý život podnikali a teď najednou nebyla žádná vhodná práce pro šedesátníky k mání. Díky velkému zájmu a podpoře fanoušků na Facebooku jsem se vnitřně cítila, že je opět čas posunout se o krok dál. Tím dalším krokem ke změně světa bylo šíření kvalitních a zdravých surovin i k dalším lidem. Před dvěma lety jsme otevřeli kamenný obchod se zdravou výživou se stejným názvem „Zkus to jinak“, o který se starají rodiče. Máme řadu spokojených a věrných zákazníků, kteří si k nám nechodí jen nakoupit, ale hlavně se poradit a popovídat o životě.

Obchod jsme po dlouhých úvahách rozšíříli také o bezobalovou část, protože „doba plastová“ se nám už velmi dlouho nelíbí a stále jsme přemýšleli, jak proti obalům bojovat. Trochu jsme se obávali, jestli je na bezobalové nakupování naše malé město připravené. Neumíte si představit, jak obrovský byl náš údiv a vděčnost, když hned od prvního dne lidé chodí s vlastními pytlíky a krabičkami a jsou nadšení, že si mohou koupit základní potraviny bez obalu. Pokračujeme dál a stále vymýšlíme nové produkty, o které náš sortiment rozšíříme.

 

Náš obchůdek v Kralupech nad Vltavou

Má vášeň a mé poslání

Ráda bych vám naše zkušenosti předala a ukázala vám, jak jednoduchá a chutná veganská kuchyně je. I když existuje spousta zdrojů a informací o veganství, je vždy lepší mít vše na jednom místě hezky uspořádané a přehledné. Každou minutu ušetřeného času hledáním tak můžete věnovat sobě, svým snům a svému zdraví.

Občas také není lehké odhalit, které informace jsou relevantní a pravdivé a které jsou jen účelově použity buď pro a nebo proti veganství. Já sama jsem zastánce jít příkladem a vysvětlit v klidu vše, na co se mě lidi zeptají. Nesoudím ostatní za to, že jedí sýr nebo maso, nebo že si dají k snídani mléko. Každy si musí najít vlastní cestu a snažit se někoho přesvědčit na sílu není ideální varianta.  Pokud chcete znát můj názor, přečtěte si prosím můj e-Book 10 mýtů o veganství.

Sledujte můj blog, Instagram, ale i Facebook a načerpejte inspiraci, která vám přinese zdraví, ale také nám všem pomůže měnit svět na lepší místo.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.